|
Povídky -
Ze života
|
|
Napsal uživatel Dante
|
|
Neděle, 27 Září 2009 22:33 |
|
Molitaňák...
Náš pes je Molitaňák.Co to je? To znamená že má rád molitan-znáte to, je to takové měkké nažloutlé cosi, najdeme to u sedacího nábytku (pohovky, křesla, atd..) a u bot.
Díky této měchuřinové vymoženosti je každý náš krok radost-možná že si říkáte o čem to mluvím a že jsem se dočista pomátl,ale je to tak,úžasná věc..
Jak jsem řekl, náš pes je Molitaňák, má rád molitan-no spíše ho rád kouše.A molitan je v botách.Víte kam tím mířím? Jsem student, neoblívám přebytečnými financemi a tak jistě pochopíte že koupě nových bot byla pro mě-nebo spíše pro moji kasičku doslova čára přes rozpočet.Dlouho jsem váhal, ale nakonec jsem podlehl jedněm krasavcům za výlohou.Asi víte jak jsem se cítil, když jsem si je poprvé nasadil, harmonie.A asi také znáte taková ta předsevzetí typu: "Budu o ně pěkně pečovat a budu je mít pěkně čisté..". Víceméně todle vám vydrží měsíc, když hodně tak dva.Jsem přesvědčený, že mně by to vydrželo klidně déle, možná že by to mohli být boty na celý život, možná že by jsem si je jednoho dne obul, vydal se v podvečer do parku a tam potkal svoji lásku, možná.. Ale náš pes je Molitaňák a zřejmě usoudil že pokud půjdu jednoho krásného dne do parku a potkám tam svoji spřízněnou duši, bude lepší když půjdu bosý.
Ptáte se jak to celé dopadlo? Jestli jsem ho náležitě potrestal? Ne.Víte, myslím že ty boty nerozkousal schválně, ani ten tucet párů předtím, a dokonce jsem přesvědčený, že to kožené křeslo nebylo pouhým terčem psí agresivity.Myslím že to je nějaká nemoc, nebo jistý druh posedlosti.Každý z nás má určitou posedlost, jakousi úchylku: Zpívání operet či árií ve sprše v rouchu Adamově.Pečlivé vybírání kolíčků na prádlo podle druhu a barvy tak, aby na každém kusu byli vždy všechny stejné..
Každý máme něco, náš pes je Molitaňák, a já věřím že tu pravou potkám v podvečer v parku. |