Noc se chýlila ke konci a měsíc pomalu vyklízel pozice slunci. První paprsky odhalily jezdce na koni. Postava zahalená v plášti, pod nímž občas problesklo stříbro plátové zbroje, pobízela statného koně k prudšímu cvalu. Jela celou noc, ale její pronásledovatele se jí nepodařilo setřást. A to se jejich zvířatům pod kůží neotáčela ozubená kolečka a netlouklo mechanické srdce jako jejímu oři. Vyhrála ho v kartách. Jeho bývalý majitel tvrdil, že koně na klíček (na jedno natažení dokázal uběhnout sto mil) jsou stejně přežitek, a že si počká až elfové rozjedou v nové továrně sériovou výrobu mechanických draků.

Dnes mě konečně propustili. Za mřížemi tři týdny. Nikomu jsem neublížila a přece jsem byla potrestána. V ústavu pro duševně nemocné.

Dva muži sedí v hospodě na pivu a ten jeden povída. V neděli budou vysílat v televizi zavody Formule 1 z Bahrainu. Budou to noční závody tak jsem na to zvědavý. A ve stejnou dobu v africké Rwandě desetiletý chlapec, řeší, čím si večer posvítí aby mohl ošetřit svou umírající matku.